Který politik nemluví před volbami o odbřemenění ředitelů, jakoby neexistoval. Školství je populární volební téma, ale po volbách se po slibech zavře voda…
Stačily dva dny strávené debatami s ředitelkami a řediteli škol nad jejich drobnými písemnými pracemi sestavenými na závěr jejich funkčního studia a znovu jsem načerpal řadu příkladů. Všichni je známe, však jsem si zase znovu uvědomil ředitelskou realitu.
Kolegyně a kolegové měli poměrnou volnost při výběru svého tématu, zpracovávali věci jim blízké, popř. takové, které je nyní zaměstnávají, provokují a potřebovali se v nich lépe vyznat.
Je to tak správné, že ve vzdělávání dospělých se spojují poznatky s aktuální praxí, že si účastníci třídí myšlenky, že reflektují svoje úspěchy i neúspěchy nebo že si chystají materiál, který použijí jednou v budoucnu, až na něho dozraje čas.
Společné dny jsme vždy strávili debatou nad tím, co zpracovali, co jim to přineslo a srovnávali jejich vlastní názory a zjištění s názory ostatních. Různé zkušenosti ukazovaly na mnohokrát pojmenované rozdíly mezi školami, různý kontext a podmínky.
Bylo příjemné debatovat o školních vzdělávacích programech, o pedagogickém vedení. Na druhé straně jsem si po tisící uvědomil, jak zbytečně je ředitel zatěžován parazitními činnostmi. Začnu třeba od levicového reliktu FKSP (fond kulturních a sociálních potřeb). Těch variant, výkladů, směrnic, právních hrozeb kvůli 2% platových prostředků, které by dobrý ředitel uměl jistě transparentně rozdělit. Na zadek by dostalo rovnostářské vidění světa, pokud by se tento nesmysl odstranil, nic víc. Jiný soudek – vysvětlete ředitelce mateřské školy, proč měla pouze ze zvykového práva na jaře vykazovat cizince ve třídě, navíc členěné podle pohlaví a roku narození. Vykazovat v květnu a nikoli v září podle skutečného stavu, to už hlava nebere. Na podzim to bude dělat samozřejmě znovu.
Při většině ředitelských setkání bohužel musím poslouchat, jak místo pedagogického vedení řeší tisíce věcí, které nejen neslouží dětem a jejich učení, ale neslouží vlastně nikomu.
Politikové se začínají předbíhat v tom, co pro školy a jejich ředitele udělají. Rád bych jim napsal: „Milí politikové, najděte prosím odvahu na opravdové odbřemenění ředitelů i ostatních pedagogických pracovníků. Jenže toho nedocílíte dalšími dotazníky a průzkumy. Toho nedocílíte nesmyslnou podporou těch, kteří školám přinášejí znejišťující scénáře s cílem jim předat svůj všeléčící produkt. Mějte prosím koule na odstřihnutí (a odstřihávání) věcí, které ředitel dělá a které ve skutečnosti nikdo rozumný nepotřebuje. Jako volič chci jasnou odpověď na tuto otázku: „Je pro vás důležitější dítě, pedagogický proces a kvalitní učitelé nebo spokojený úředník či projektový manažer z organizace, která o škole a vzdělávání loni ještě neměla páru? Voda nějak nepříjemně stoupá…
